Vzájemné silové působení látek

Proč se klika u dveří, kapka vody apod. nerozpadne, když je tvořena z částic?

• částice u sebe drží síly, které je udržují pohromadě
• další příklady na zjištění vlastností těchto sil:
  1. pokud rozlomíme křídu a oba kousky opět k sobě přitiskneme - již ji znovu nespojíme
  2. pokud roztrhneme plastelínu a opět k sobě přitiskneme oba kousky - spojíme ji
  3. pokud rozdělíme vodu z jedné sklenice do dvou, můžeme ji zase spojit v jeden celek
  4. rozřízneme-li železnou tyčku, pouhým přitisknutím ji spojit nelze
  5. ale pokud rozřízneme olověnou tyčku, můžeme ji přitisknutím spojit
  • proč?
    • částice na sebe sice působí velkými silami, ale jen na velmi krátkou vzdálenost, takže abychom těleso mohli opět spojit, musíme částice obou částí dostat k sobě tak blízko, aby síly mezi částicemi opět začaly působit, což se:
      • povede v příkladech: b, c, e
      •  nepovede v příkladech a, d, protože na lomu nebo řezu jsou takové nerovnosti, že se částice k sobě tak blízko nedostanou

Přilnavost:

• ze skušeností víme, že se k sobě přichytí i látky z různých materiálů:
  • voda ke sklu (na skle zůstávají kapičky)
  • lepidlo k papíru
  • lak a kov
• svědčí o tom, že síly působí mezi částicemi působí různých materiálů - tomuto jevu říkáme: PŘILNAVOST, v některých případech (voda - sklo i SMÁČIVOST)
• jsou ale i látky, které se "nemají rády" a síly mezi částicemi působí odpudivě, např.:
  • voda a rtuť
  • voda a některé oleje
  • voda a látky umožňující impregnaci - chemické látky zabraňující promáčení textilií (stany, deštníky, nepromokavé bundy)
    • pokud se zdánlivě tyto látky dotýkají, je to umožněno vnějšími silami (rtuť je ve sklenici, protože je v ní držena stěnami sklenice a dolů ji tlačí gravitace, pokud bychom je umístily mimo dosah vnějších sil, látky se rozdělí