Vysvětlení elektrování těles

• atom je elektricky neutrální
  • má stejný počet záporných elektronů a kladných protonů
• za určitých okolností může dojít k odtrčení elektronu
  • např. oheň a nebo také třením
    • některé elektrony nejsou až tak pevně vázány k atomu
  • v tu chvíli převládne kladný náboj jádra a atom se stává navenek kladným
    • nazývá se kladný iont
  • odtržený elektron se ale neztratí, může ho naopak přijmout jiný atom
  • v tu chvíli převládne záporný náboj atomu (má více elektronů než protonů
    • nazývá se záporný iont

Příklady:

• při česání umělohmotným hřebenem přecházejí elektrony z vlasů na hřeben
  • vlasy se tedy stávají kladně nabitými - a navzájem se odpuzují
  • hřeben, protože přijmul elektrony se stává záporně nabitým
  • vlasy a hřeben se přitahují - záporně nabitý hřeben přitahuje kladně nabité vlasy

POZOR:

Při elektrování těles, ale i při jiných dějích (např. chemických), kdy dochází ke vzniku iontů, VŽDY se uvolňují, popřípadě přecházejí, z jednoho atomu na druhý pouze elektrony, NIKDY protony - ty jsou tak pevně vázány v jádře, že jejich uvolnění vyžaduje velmi složité fyzikální podmínky a velkou energii, což zvládá pouze jaderná fyzika (např. jaderné reaktory, nebo příroda ve středu hvězdy (teplota mnoha milionů stupňů Celsia). I tak obrovská energie, jako se uvolní při bouřkovém blesku, nedokáže uvolnit proton z jádra atomů, které tvoří vzduch, ale pouze elektrony - vzduch je v místě blesku velmi silně ionizován.